18.1. se konala schůze držitelů krav a na ni byl vydražením stanoven držitel obecního býka. Obecního býka vydražil rolník Klika Matouš, č. 46 a to za poplatek 11 000 Kčs za 1 kalendářní rok. Mimo to byla zvolena tzv. býčí komise. Která se stala populární už svým jménem. Měla na starosti kontrolu stavu a výživy obecního plemeníka. Také vybírala poplatky od držitelů krav. Poplatek za 1 krávu obnášel ročně asi 130 Kčs.
MNV schválilo staveniště pro novou mateřskou a národní školu a sice pozemek vpravo od silnice Bezkov - Břečkov, za posledním domem Coufala Antonína č. 3. Došlo k tomu na podnět školního inspektora Františka Jandy, jenž předvídal, že v budoucnosti bude víc peněz věnováno na školy. Usnesení MNV znělo: „Navrhuje se jako stavební místo trať Záhumenice a v trati u Háje.“
V tomto roce byl zvýšen plat zvoníkovi a současně kostelníkovi z 1500 na 2500 Kčs ročně.
V Bezkově jako v přirozeném středisku daném ne velikostí, ale silnicemi, se konávaly po r. 1948 licence obecních plemeníků, býků i kanců, kozlů i beranů. Dříve se svod odbýval v Mramoticích. MNV rozhodlo, že svod se bude konat za obecním hříštěm u silnice Bezkov - Mašovice. Toto hříště vzniklo při scelování a v r. 1946 nebylo po prvé oráno. Má nepravidelný tvar a za hřištěm na kopanou je kus pozemku pro podbíjenou. Zde byla postavena zábradlí pro uzavírání plemeníků a prkenné ohrady pro kance apod. Cvičiště tím jen získalo. Zábradlí nám sloužilo za kladinu, nízkou hrazdu apod. Ohrady představovaly překážky. Ke svodu byly sem určeny obce Mašovice, Podmolí, Lukov, Milíčovice, Břečkov a Citonice.
Překvapující událostí byla demise, kterou podali 20.2. ministři strany národně socialistické a strany lidové. Pracující lid odpověděl odstoupivším ministrům sjezdem Revolučního odborového hnutí v Praze 22. února. ROH vzniklo hned v r. 1945 a v jeho čele stál Antonín Zápotocký. Vznik ROH odstranilo roztříštěnost odborových organizací, kterou trpěly akce odborově organisovaných za první republiky. Sjezd přispěl k tomu, že k povalení Gottwaldovy vlády nedošlo, že demise ministrů nevedla k jmenování úřednické vlády. Vláda vzešlá po volbách v r. 1946 byla doplněna novými ministry a znovu presidentem republiky potvrzeno. Dělnictvo svými lidovými milicemi střežilo továrny. Volání ministerského předsedy vedlo ke zřízení akčních výborů. Lidé, kteří stáli s odstoupivšími ministry, většinou utekli za hranice. Akční výbory převzaly moc a provedly reorganizaci v obcích. Poněvadž byla zastavena činnost národně socialistické strany, byli zbaveni členství v MNV Příslušníci této strany.
Akční výbor v Bezkově byl utvořen na schůzi účastníků všech politických stran a korporací, konané 27. února.
Dle vyhlášky Zemského národního výboru v Brně byli zbaveni členství v MNV Kuřítka Bedřich, Mahr Antonín, Stehlík Václav, Klika Antonín, Fraj Josef, Klempa František a Valášek Josef.
2. března byl akční výbor ze 27. února zrušen a zvolen nový. Členové: Lendler František, zedník č. 68, předseda, Jan Havlík, č. 74, předseda MNV, Molík Karel, dělník č. 57, Havlík Antonín, důchodce č. 73, František Klika, rolník č. 31, místopředseda, Brechta Josef, rolník č. 11, Plaček Josef, rolník č. 8, Šalamoun Stanislav, dělník č. 66. Jeto 8 členů a mimo to bylo zvoleno i 8 náhradníků.
Pozn. web: O akčních výborech více na totalita.cz.
V květnu byly volby do Národního shromáždění. Byly dvě kandidátky. Kandidátka národní fronty a prázdný volební lístek. Jednotná kandidátka NF byla volena v Bezkově všemi voliči na 100%. (Dle některých lidí byly tyto volby zfalšovány. - pozn. web.)
21. března byla provedena národní směna. Ve zdejší obci provedly v ten den školní děti mimořádný sběr starého papíru, hadrů a kostí. Sběr železa provedl Sbor dobrovolných hasičů a Svaz brannosti.
MAV NF zřídil a znova obsadil tyto komise: Zemědělská komise, vyživovací a odhadní komise škod, mléčná komise, stavební a bytová komise, rolnická komise, školská komise, knihovní rada, osvětová rada, finanční komise, komise pro rozpis a dozor při šrotování.
V tomto roce se použilo peněz, získaných v minulém roce. Škola vydala 95 494,80 Kčs a přesto dluh nevzrostl, ačkoliv jen 15 000 Kčs obdržela od MNV. Dluh 30 000 Kčs se zmenšil umořováním na 22 000 Kčs.
Vjezd do dvora byl rozšířen o 0,5 m, poněvadž pro auta byl těsný. Do rozšířeného vjezdu zhotovil Karel Neužil z Citonic nová vrata z prken modřínu, darovaného obcí. Byla zhotovena dvoje vrata a to vjezdová i výjezdová. Omítka na budově školní byla zrenovována a obě budovy byly nalíčeny. Oprava školy stála 17 442 Kčs.
Do školní budovy byl zaveden vodovod s vodárnou ve školním sklepě a s vodou ze školní studny. Provedla to firma Matyášek ze Znojma. Celkové náklady 31 068 Kčs. Ve třídě jsou 4 umyvadla a děti si denně myjí před přesnídávkou ruce a po obědě zuby. Umyvadla jsou i na záchodech a v bytě. Pro vodovod byl do školy zaveden třífázový motorový proud.
O prázdninách natřel správce školy všechna okna zvenčí. Oba vchody a okna byla nalakována i zevnitř.
Před vjezdem byl zřízen nový mostek ze 7 rour, darovaných MNV.
V listopadu 1947 byly objednány nové školní lavice z Bystřice pod Hostýnem od firmy Slezák. Došly 5.12.1948
Zima byla dosti mírná. Před vánocemi napadlo velké množství sněhu a tvořily se závěje. Silnice byly nesjízdné i přes veškerou snahu pracovních brigád, Vítr jim neustále zaváněl sypký sníh zpět na silnice. Největší mráz byl zaznamenán 25. února. Bylo -20°C. Rok byl dosti suchý a počítalo se s průměrnou úrodou. Bylo tomu tak, poněvadž v létě nastala velká parna bez dešťů. Zvláště jařin bylo málo a zrno bylo špatné jakosti. Po suchém létě přece napršelo, proto byla slušná úroda brambor. Snížily se stavy koroptví, jež se nemají kam schovat za dnešního racionelního hospodaření a v zimě jsou vydány na pospas dravcům.
Rozmnožil se brouk Nosatec a blýskači v takové míře, že stačili sežrat všechnu vzcházející řepu. Jen tam, kde měly přístup slepice, řepa zůstala. Někde seli rolníci řepu i třikrát a přesto se nepovedla. Další pohromou bylo katastrofální rozmnožení sněti pšeničné. Zrno bylo někde na 50% zničeno. Při mlácení vypadali mlatci u mlátiček jako černoši. Družstva vykupovala tuto pšenici jen pro průmyslové účely.
V r. 1947 byly školní mládeží vykopány základy. Pak MNV od stavby upustil. Postavena byla až v tomto roce. Mezi občany kolovaly pověsti, že stavba stála asi 64 000 Kčs.
V obci se rozšířil mezi dětmi černý kašel. Skoro všichni tuto nemoc prodělali v tomto roce. Část až v r. 1949, kdy nemoc přestala, poněvadž všichni se proděláním nemoci stali imunními.
Počátkem prosince byla teplota pod nulou a pršelo, následkem čehož se tvořilo náledí nejen na cestách. Na stromech i na drátech elektrického a telefonního vedení se vytvořila těžká ledová výzdoba. Stromy se pod tíhou této krásy ohýbaly až k zemi. Švestky u cest ve stromořadí byly tíhou lámány a drceny jako sirky. I lesní stromy a ovocné stromy v zahradách značně utrpěly, poněvadž jim ani pečliví hospodáři nemohli pomoci. Led nešlo setřást. V roce 1947 hodně stromů polámala nebo vyvrátila větrná smršť a teď náledí.
24. listopadu 1948 náhle zemřel na srdeční neduh ředitel Bohumil Čech, který po prvním učiteli Josefu Svobodovi v Bezkově nastoupil a působil zde 16 let. MNV zakoupilo věnec na pohřbu z nemocniční kaple 27.11. se s ním a jménem školy rozloučil Alois Ochman. Okresní osvětová rada uctila jeho památku trvalejším způsobem. Věnovla místo věnce 1000 Kčs zdejší knihovně. Knihovník koupil za tento obnos 15 knih.