Dne 5. února sňat byl větší zvon z věže k účelům vojenským. Před sejmutím zazvonilo se jím na rozloučenou. Při pádu z věže se roztříštil. Sebrané kusy vážily 150 kg.

Od 2 do 6. března se konala rekvisice obilí a mlýnských výrobků za účasti 5 vojáků Deutschmeisterů a četníků.

Výsledek byl následující: 304 kg pšenice, 103 kg žita, 40 kg ječmene, 3465 kg ovsa, 89 kg čočky a 50 kg bramborů.

Dne 18. března usnesl se obecní výbor, aby Háty před i za školou byly vysázeny stromky na památku nastoupení císaře Karla I.

Dne 7. dubna na Bílou sobotu od rána do večera sněžilo. Sněhu napadlo na 6 cm vysoko. Pamětihodné jest, že do tohoto dne nezačalo se na polích pracovati. Jiná léta bývá vše zaseto.

Dne 29. května se konala ve zdejší obci a škole první stromková slavnost, kterou jeden účastník, nejspíše žák bývalý zdejší školy následovně popsal:

Slavnostně uvítáni vraceli jsme se domů ze stromkové slavnosti, která se konala minulou neděli v Bezkově. Obecenstvo zdejší i přespolní shromáždilo se ve velkém počtu ve škole, kdež po začáteční společné modlitbě ujal se krásné a poučné promluvy ctěný pan řídící Josef Svoboda. Po promluvě mládež školní deklamovala o příchodu jara a úctě k ovocným stromům, což činilo se střídavě se zpěvem krásně nacvičených národních písní, které zapěl zdejší pěvecký kroužek se školní mládeží. Dojemně a tklivě nesly se zvuky slavnostních písní, jež byly doprovázeny hudbou ctěných obou manželů řídících. Po skončení opět pan řídící měl kratší závěrečnou řeč, ve kteréž připomínal obecenstvu, by vysázenou část nazývali „Císařský sad“ na památku nastoupení císaře Karla a císařovny Zity na trůn, načež přítomní všichni odebrali se na místo „Háty“, kde císařské stromky byly sázeny. Nejprve zasadil stromek zdejší pan řídící s heslem „Zachovej nám hospodine, císaře a naši zem“, načež zapěna rakouská národní hymna, též s vojenskou poctou. Pak opět zasadil stromek důstojný pan rada s heslem „Ve jménu Otce i Syna i ducha svatého“ a přál, by stromek tento poskytl hojného užitku. Konečně sázeli: paní řídící, přespolní, též i pan poručík František Šebela z Velkých Mašovic, pan bezkovský starosta s obecním výborem a posledně mládež školní i některá dospělá. Když byly stromky zasazeny, rozcházeli se všichni s milou nadějí a vzpomínkou, jak po mnoha letech, kdy bude po nich krásná památka, neb též je sázena lípa na kopečku u Bezkova, kterou nikdo, ačkoliv mají někteří požehnané stáří, nepamatuje. Věru, rozkošná bude podívaná na milou vesničku, která bude lemována bílým jarním květem a první zvěstovatelé naleznou příbytek v korunách jejich. Proto též i já ze srdce přeji a žádám: „Žehnej Bůh sromům, též Císařským sadům.“ Jeden účastník.

Vysázeno bylo 80 třešní a 40 jabloní. Sad nazván sadem Karlovým.

Na válečnou půjčku upsáno bylo 31 400 K.

Od 18. června do 10. července nebylo vyučováno, poněvadž většina učitelstva byla komandována k soupisu osevních ploch. Učitelstvo v době války zažilo mnoho útrap, poněvadž proti jeho vůli mu byly ukládány práce, které se mu protivily. Nemohlo si však pomoci, poněvadž bylo střeženo ze všech stran. Od učitelstva zádány potvrzení, že osobně po domech agitovalo ve prospěch válečných půjček.

V roce 1917 sloužili následující občané u vojska: Molík Josef, Hammer Antonín, Lendler František, Meduna Jindřich, Klempa Jan, Fraj Josef, Brechta Josef, Švéda František, Záděra Jan, Stehlík František, Havlík Josef, Havlík Jan, Šťáva Jiří, Tunka Josef, Fraj Jan, Mrňa František ml., Molík Antonín, Hammer Jan, Meduna František, Kučera Jan, Plaček František, Fraj Jan č. 43, Klika František, Záděra Antonín, Valášek Antonín, Mašina Jan, Havlík František, Havlík Antonín, Šťáva František, Tunka František, Mrňa František starší, Már Antonín, Már Jan, Már František, Pár Josef, Komínek František, Klika Antonín, Klika Ondřej, Molík jan, Brada Jan, Molík František, Molík Michael, Výskot Jakub, Macek Josef, Macek Josef ml., Már Josef, Már Karel, Már Jan, Már František, Már Ondřej, Són Jiří, Són František, Klempa František, Havlík Ferdinand, Fraj Jakub, Klika Matouš, Klika František, Auer Josef, Auer Jan, Svoboda Josef, Šťáva Jan, Bruckner Antonín, Molík Rudolf, Heneš Raimund, Tunka Josef.

Ve 4. válečném roce se ceny veškerého zboží značně zvýšily. Např. 1 m sukna dříve za 12 K, nyní za 70 - 100 K, kůň dříve 1000 K, nyní 4000 K, kráva dříve 600, nyní 2000 K, 1 q žita dříve dříve 16, nyní 42 Kč, 1 q pšenice dříve 20, nyní 42 K, 1 kg másla dříve 2,20, nyní 12 Kč, 1 kg sádla dříve dříve 2, nyní 9,60 K, 1 kg mála dříve 0,80, nyní 9,60 K, 1 l vína dříve 1 K, nyní 4 K, 1 l slivovice dříve 2,20, nyní 16 K, 1 l octa dříve 0,16, nyní 0,56 K, 1 kg masa hovězího dříve 2, nyní 7 Kč, perka dříve 16, nyní 72 K, šaty dříve 60, nyní 350 K., 1 kg švestky dříve 0,08, nyní 1 Kč.

Některé věci nebyly ke koupení. Nejnutnější životní potřeby byly na lístky. Ženy a dítky narukovaných otců nebo rodiče narukovaných synů dostávaly vyživovací podporu. Některé rodiny ve zdejší obci braly i přes 11 K denní vyživovací podpory. Všem stavům byly příjmy upravovány dle stoupající drahoty, jedině na učitelstvo bylo zapomenuto, jakoby mělo hlady umříti. Učitel, který sloužil 26 let, měl v této době drahoty 3480 K ročně.

V prosinci vykonal v obci rekvisici p. učitel Josef Cidlík z Citonic ku spokojenosti všech občanů.

Od 15. listopadu do 31. prosince bylo vyučováno jen tři dny v týdnu, poněvadž tři dny v týdnu musel zdejší učitel vyučovati v Citonicích za učitele Josefa Cidlíka, který rekviroval obilí. Škola v té době byla popelkou. Věci vojenské byly vždy na prvém místě.