Výnosem ze dne 17/XI. 1924, čís. 75000 stanovilo ministerstvo vnitra název pro naši obec Bezkov dle zákona ze dne 14./4. 1920, čís. 266, sb. Zák. a nařízení.

Nařízení bylo uveřejněno poprvé v úředním listě okr. Pol. Správy ze dne 1. března 1925, č.3, pod úředním č.23. Dříve se užívalo názvu Veskov, ačkoliv sousední obce od pradávna říkali Bezkov i Beskov. Obec názvu Bezkov poprvé užila na úřední listině ze dne 15/III. 1925 přidělovému komisaři státního pozemkového úžadu ve Znojmě.

První zmínka o Bezkovu se činí v listině Přemysla Otakara, vévody rak., štýr., mark. Morav. /:jest to Přemysl Otakar II.:/, kterou dne VIII. Idus Junii potvrdil původní darování krále Václava I. R. učiněné Křižovníkům u sv. Františka v Praze u Kamenného mostu. V této listině se jmenuje Beskowe cum suis pertinentis /: Beskowe s přískušenstvím :/. Kopie uvedené listiny potvrzovací jest na Hradišti Arch. II. Od 1.11.

První probošt na Hradišti Karel /: I. :/ 1259 - 1289 vyměmil si r.1259 ves Řeznovice za Mašovice, které do té doby byly majetkem panenského kláštera „a s S Marian“ v Oslavanech. Tím byl asi Veskov spojen s Mašovicemi a zůstal pod panstvím Křížovníků asi do r.1848. Posledním rychtářem měl býti František Komínek. Že tyto osady tvořily kdysi jednu obec, nasvědčují i staré účty a protokoly, které jsou uloženy v archivu obce Bezkova. Spojeny tyto obce zůstaly asi až do roku 1867, neboť protokol ze dne 26. dubna 1868 jedná již o službě starosty a radních v Bezkově. Dříve starosta býval v Mašovicích a v Bezkově byl jen radní.

Nynější Bezkov čítá 68 čísel s 297 obyvateli. Obyvatelé jsou vesměs Češi nábož. Římsko - kat. Rozkládá se jednak v rozkošném údolíčku, jednak na kopci zvaném „Háty“.

Rozloha obce 607 ha majetek obce má 54 ha. V roce 1923 vykoupila obec panský rybník, který se rozkládá uprostřed vesnice.

R. 1834 bylo ve 40 domech 218 obyv., r. 1890 v 53 domech 272, r. 1900 295 obyv., Čechů, katolíkův. Farou patří do Mašovic, poštou do Znojma.

Nedaleko Bezkova stojí hájovna. Jména Tratí: za Humny, u Háje, na Hájku, malé a velké Nivky, malý a velký Padělek, Blek, Velký a malý Díl, malé a velké Záhumenice, Velké a malé Vokrouhličí, malé a velké Kusy, horní záhony, Velké Záhumenice. V ústech okolního lidu slove Veskovem Bezkovem. V starých listivách se čte Beskovem.

Archoelogické nálezy, ve sbírce notáře Jaroslava Paliardiho chované, náleží mladší době (viz. rok 1963, na konci.) Po dobu mého pobytu ve vesnici se nic nenašlo. Gruntovní kniha nejstarší, chovaná v listovním úřadě ve Znojmě, začíná se r.1650. Nejstarší rody: Molíkův, Brechtův, Komínkův, Šťávův. R. 1385 Bohuslav z Beskova prodal čtvrtinu selského gruntu v Beskově Janovi z Beskova. Podobně Martin z Beskova prodal témuž Janovi r. 1385 půl dvora s příslušenstvím v Bezkově.

Po válce třicetileté bylo v Bezkově 8 lánův. Domů bylo osedlých 17, nové pusté 3, starých putých 6. Rolí starých pustých 540 měr. Ves byla tou dobou na hranicích národnostních a byla poněmčena. V dobách pozdějších byla vrácena k půvonímu živlu českému. Obyvatelstvo dosud užívá mnoho slov z němčiny (ovšem zkomolených).

Dle vrchnostenského urbáře panství hradištského r. 1629 platila obec bezkovská vrchnosti ročně 37 zlatých 36 grošů 2 denáry hotově a v desátcích: ovsa 2 mty 24 měr, 115 slípek 16 kop 3 mandele vajec. V poslední době poddanské byly roboty dle vypravování starých pamětníků: pololáníci robotovali vrchnosti hradišťské na dvorech mašovském nebo hradištském dva dny v témdni potahem, dávali 8 měřic sypaného, kromě toho z drůbeže 4 slepice a 42 vajec a z dobytka půl libry masa, čtvrtláníci robotovali a platili polovičně.

Chalupníci robotovali 13 dní v roce. Kromě toho každý bez rozdílu dával vrchnosti každý desátý snop.

R. 1905 vystavěl si p. František Fraj výměnek č. 60.

R. 1913 vystavěl si p. Jan Fraj, rolník č. 43, výměnek č. 64.

R. 1921 vystavěl si domek p. Jan Mahr u silnice č. 67. R. 1922 vystavěl si domek č. 66 p. Josef Šalamoun a č. 65 Antonín Bruckner. V r. 1924 pak p. Františel Lendler, zedník č. 68.

Jako starostové od roku 1868 úřadovali tito občané:

Nejdál starostou byl p. Josef Pár starší, který úřadoval 12 let. Pan Jiří Klika byl starostou 9 let. Při odhadu pozemků do tříd byl odhadcem v německých obcích. Ve zdejší obci se přičinil o to, že pozemky byly zařazeny do nižších tříd. Byl dlouholetým Nájemcen honitby a majitelem cihelny. Své dítky posílal do „Matičné“ školy do Znojma. Většina těchto starostů si veškeré práce pracovala sama. Odměna za úřad strosty v posledních 30 letech byla 56 K.

Duchovními správci naší osady byli tito důstojní pánové, faráři v Mašovicích. Důstojní p. P.

Století 17.:
Jiří Lancens
Pavel Štros
Jan Vilém Lossi
Ernest Bedřich Richter
Jakub Pauspertl

Století 18.:
1700 1.2. Ignác Kondolak
1713 10.12. Augustin Glug
1717 5.9. Jiří Schicht
1723 5.12. Matyáš Schubert
1738 23.10. Josef Filip Tromb
1743 19.2. Václav Schmidt
1755 12.4. Josef Matyáš Hansch
1761 2.2. Jan Karel Čženek
1765 15.7. Jan Kozák
1767 30.11. František Jan Kratochvíl
1770 27.11. Václav Svoboda
1780 31.10. Vojtěch Novodvorský
1796 17.11. Florián Lang

Století 19.:
1810 8.12. Ignác Stejskal
1815 12.1. Josef Hollbert
1825 6.1. Josef Rösler
1828 9.10. Jan Ebert
1842 27.5. Václav Vodílek
1846 19.10. Anton Günner
1850 22.5. Josef Macháčka
1867 21.7. Bedřich Utěsil
1870 19.10. Arnošt Schmaus
1887 1.11. Matouš Reichenauer
1888 26.10. Jan Kosteleký
1890 31.7. Jan Čapek

Století 20.:
1903 12.8. Karel Burián
1914 15.3. František Dolák
1914 16.9. Josef Zika.