Hospodářská krise se stupňuje. Rolník dostává za svou práci téměř ničeho, neboť výnos z hospodářství nedosahuje ani úroků, které by dostal, kdyby svůj majetek prodal a peníze uložil do peněžního ústavu. Cena obilí klesla. Pšenice stojí 115 K, žito 93 K a oves se prodával čas i pod 60 K za 1 q. Hovězí dobytek možno koupit za 25 Kč a vepře 3 - 4 Kč za 1 kg živé váhy. Za to průmyslové výrobky jsou poměrně drahé. Za 1 l mléka dostane výrobce 80 h, ale hospodářské stroje na ceně neklesly. Rolník následkem toho nemůže investovat, nedostane-li peněz, nemůže je ani vydat, nemůže ani zaměstnati tolik bezzemků. Ve vsi se objevila nezaměstnanost. Nezaměstnaní, kteří mají jen zcela malý nemovitý majetek, nebo jsou nemajetni, dostávají od státu malou pomoc - lístky, za které si mohou u kupce nakoupiti potravin v ceně 10 Kč. Svobodný dostane 1 lístek týdně, ženatý dva. Stát nemá peněz, je nucen snížiti zaměstnancům platy. Toto snížení u mne činí 17%. Jak málo je peněz, to cítí nejlépe Spořitelní a záloženský spolek. Vklady se zmenšily o čtvrtinu a dlužníci někteří neplatí ani úroků. Je potřebí vymáhati úroky a splátky a nějaké nejisté pohledávky dokonce vypovídati. V okolních vesnicích dochází dokonce k nucenému prodeji statků; v Bezkově naštěstí není prodáno nic. Obecní rozpočet na r. 1933 vykazuje nekrytý schodek 36 685 K. Je podána žádost o příspěvek z vyrovnávacího fondu u téže výši.

Poštovní úřad je zřízen v Citonicích. Obec podává stížnost proti tomu a domáhá se zřízení poštovního úřadu v místě jako přirozném středisku (25.2.)

6.3. stala se obec členem Národohospodářského svazu západní Moravy, který se stará o místní hospodářské potřeby kraje.

V měsíci březnu dává obec vypracovat regulační stavební plán obce. Západně od školy před řadou domů č. 45, 46, 48 a 51 je připravována ulice 12 m a Háty až k silnici rozděleny na stavební parcely přímkami od severu k jihu. První staveniště, 10 m vzdálené od školy koupil p. Jan Molík z. č. 32 a postavil na něm vilu nákladem asi 150 000 Kč. Na východním konci obce na staveništi vedle domku Antonína Šťávy postavil si domek Jan Havlík, který až dosud bydlel v obecním domě č. 25. severně silnice Citonice Podmolí - Lukov postavil Domek výměnkář z č. 23 p. František Mrňa.

Do obecního bytu po Janu Havlíkovi nastěhoval se Josef Výskot. Platí z 1 světnice 80 K ročně.

Obec byla zákonitými ustanoveními nucena, aby pořídila plán lesního hospodářství na 10 let.

Okresním úřadem byl obci navržen konsolidační finanční plán. Vypůjčit 30 000 K, omezit ještě některá vydání a uvésti rozpočet na rok 1933 do rovnováhy. Plán tento by pomohl obci z nesnází pouze na jeden rok, a pak by byla situace tím horší. Proto byl zamítnut.

Dnem 22.10. byla pensionována p. učitelka ročních prací Jakubína Kněžíčková a na její místo ustanovena výpomocně p. Františka Ambrozková z Pustiměře u Vyškova.

Na konci roku (21 - 27.12.) nalepilo se na stromy tolik jinovatky, že se mnohé stromy, hlavně jihovýchodní okraje lesů, pod tíhou zlámaly. Na několika místech bylo telefonní a telegrafní vedení přerušeno.

Radiových přijímačů bylo na konci roku v obci 9.

První zřízená koupelna v obci zřízena v domě p. Jana Molíka č. 75. Má elektrický ohřívač vody a samozásobovací vodárničku s elektrickým pohonem.

V obci zahynuli 4 vepři na červenku. Chovatelé nechali vepřový dobytek hromadně očkovat.

V roce 1932 narodili se:
Janu Šťávovi č. 59 Ludmila
Františku Klikovi č. 31 Marie
Václavu Stehlíkovi č. 18 Marie
Antonínu Šťávovi č. 72 Marie

V téže době zemřeli:
2.5. Marie Motáčková č. 21 na rakovinu žaludku (narozena 25.1.1879)
3.10. Jan Šťáva č. 69 na rakovinu žaludku (Narozen 20.6.1872)