Zima byla velmi mírná, jaro a léto abnormálně vlhké. Úroda obilí byla slabší, úroda bramborů a řepy veliká, poněvadž na podzim hodně pršelo. Tyto plodiny byly obtížně sklizeny pro špatné počasí. Také se zazimováním byly potíže pro vodu ve sklepech. Brambory černaly a hnily. Z jara byl bramborů nedostatek.

Cena obilí už třetí rok byla chráněna státním obilním monopolem, aby zemědělec byl za svou námahu řádně odměněn. Rolníci směli nabízeti obilí pouze obilní společnosti , která měla sběrny (družstva, velkomlýny). V r. 1935 bylo skladiště zřízeno v Bezkově. Volný obchod byl zákonem zakázán. Cena je stálá a nepodléhá ekonomické spekulaci..

Ceny: 1 q pšenice hektolitrové váhy 82 kg (nejlepší jakost) 160 Kčs. Srážky činily 4 Kčs monopolního poplatku a 1,50 Kčs na dovoz. Průměrná cena byla 150 Kčs.

V zimním období byli zedníci nezaměstnáni. Státní podpora činila 2 lístky na potraviny po 10 Kčs, což bylo týdně u starosty vypláceno. Opevňovací práce na hranicích měly příznivý vliv na zaměstnanost. Opevňovací práce v našem kraji začaly chvatně a po obsazení Rakouska Hitlerem v příštím roce.

Agrární strana nadělala mnoho hluku s oddlužením zemědělců, kteří upadali často do dluhů. Na tuto agitaci ve zdejší obci nikdo nenaletěl tak jako v sousedních Citonicích, kde č. 79 Jana Roenmayera bylo prodáno v dražbě a stalo se výstrahou pro lehkověrné okolí. Dlužníci totiž na vyrovnání nepřistoupili a dražba se stala nevyhnutelnou.

Když v r. 1937 Mašovice zakoupily motrovou stříkačku, Záloženský a spořitelní spolek v Bezkově přispěl jim obnosem 2 000 Kčs. Příklad Mašovic působil na zdejší Sbor dobrovolných hasičů tak, že začal pomýšlet na zakoupení vlastní stříkačky. Občané se vzdali honebného ve prospěch této akce. A tak 16. prosince 1937 finanční komise schvaluje ponechání honebného připadající na obecní pozemky na zakoupení motorové stříkačky. Ta byla ovšem zakoupena až v r. 1938.

V téže schůzi schvaluje finanční komise usnesení obecního zastupitelstva na zřízení veřejné telefonní hovorny, která byla zřízeny u kováře Františka Svéd č. 47 v r. 1937 ještě před zrušením telefonní linky na četnickou stanici v Podmolí po Mnichově.

Civilní Protiletecká obrana (CPO)svědčí o vzrůstajícím mzinárodním napětí. Jsou pořádány kursy, předvádí se asanace terénu, ukázky otravných plynů, prodávají se masky, asanační obleky, stříkačky. Oživuje to výrobu, především firmy bří Sigmunddové, pumpy v Lutíně u Olomouce. A tak: finanční komise v téže schůzi schvaluje příspěvek 200 Kčs z obecní pokladny na CPO.

2. července byla okázale slavena bitva u Zborova u příležitosti jejího 10. výročí. Brannost lidu v době, kdy třetí říše trhala všechny smlouvy a ohrožovala mír, častým námětem politických projevů. Armáda jej slavila v Praze na Strahově a její význam byl podtržen nenadálým objevením prezidenta prezidenta Osvoboditele a jeho objetím slatiště v kočáře, taženém bělouši.

87. narozeniny T.G. Masaryka byly slaveny u Habrů programem školy a pak sbor dobrovolných hasičů zapálil vatru na rozcestí silnic Bezkov Podmolí, Bezkov Lukov. Pálení Masarykovy vatry se stalo tradičním. Dne 14. září 1937 ráno došla rozhlasem smutná zvěst, že umřel v ranních hodinách náš první president T.G. Masaryk. Zpráva nás naplnila smutkem. Na škole byl vyvěšen smuteční prapor. Dne 17. září 1937 byl vysílán smuteční projev ministra školství a národní osvěty dr. E. Frankeho. Smuteční tryzna byla uspořádána v den pohřbu, který končil za tmy na lánském hřbitůvku. Po průvodu Prahou z Hradčan na Wilsonovo nádraží byla rakev vezena ve vagoně do Lán a tam nesena občany z nádraží na hřbitov, kde byly presidentovy ostatky ukoženy do prostého hrobu u zdi. V Bezkově děti po smutném oznámení plakaly, ozdobily pamětní kámen před školou kyticemi a věncem a Masarykovu lípu smuteční rouškou. Na pohřbu byl v Praze říd. uč. Bohumil Čech v legionářském stejnokroji ruském s 2 občany.