Tento rok je smutně proslulý 15. březen, kdy německá Wehrmacht obsadila Čechy a Moravu a kdy německý zahraniční ministr Joachim von Ribbentrop zpurně jen po německu a dlouho bez předpokladu oznámil zřízení „Protektotat Böhmen und Mähren“, po vynuceném podpisu prezidenta dr. Emila Háchy, který byl zvolen po abdikaci presidnta dr. Edwarda Beneše a jenž byl nyní od němců titulován Staatspräsident, státní president a po rovněž vynuceném odtržení Slovenska od ČSR, čímž se Slovensko stalo samostatným státem, aby Vídeňskou arbitráží bylo i ono zbaveno pohraničních krajů a Podkarpatské Rusi ve prospěch Maďarska, jehož revisionistické snahy se zde částečně a na čas splňují. Přišel pro nás potupný den, kdy jsme museli v novinách vidět fotografii Adolfa Hitlera, dívajícího se z pražského hradu, sídla českých králů a presidentů, vítězně na pokořenou Prahu, kdy jsme museli číst, německá Wehrmacht se ubytovala na slámě i ve španělském sále pražského hradu a zatloukla do sádrových ozdob hřebíky na německé přílby.

Zde na hranicích jsme neviděli jedoucích kolon vetřelců, kteří jeli k Praze po silné vrstně bílého čerstvě napadlého sněhu. Vnucovala se myšlenka, že okupace podobně, jako nemá dlouhého trvání březnový sníh. Trvalo vše přes šest let, nekonečně dlouhých šest let pro lidi nevězněné, o kolik delšími se zdály nekonečné dni četných vězňů koncentračních táborů.

Nastalo drancování našich zemí. Vojenská auta jezdila k nám prázdná a zpátky plně naložená. Lid viděl na vojenských vozech značku WH a číslo a četl: Když jedou do Protektorátu, znamená to vezeme H...., Když jedou zpět, znamená to věnoval Hácha. Vypracovaly se anekdoty o německých vojácích, kupujících si za marku rohlíků a překvapených, když u nás jich za marku dostali 50 kusů, poněvadž poměr při výměně byl při ponechání našich cen 1:10. Platila tedy marka u nás uměle 10 Kčs.

Zatím Adolf Hitler hodil Polákům, kteří šli proti nám a s ním obsadili pohraniční kraje mezi Olzou a přiblížili se částečně k Ostravici, smlouvu o neútočení v květnu a 1. září je napadl. Začala druhá světová válka. Zkouškou české důvěry v Sovětský svaz byla smlouva uzavřena mezi Ribbentropem a Molotovem. Český lid byl překvapen, ale v celku nepřestal věřit, že je to prozatímní opatření a že Rusko bude mít možnost utkat se s Německem.

Zřízení druhé třídy v Bezkově. V této době se bezkovská jednotřídka stala dvojtřídkou. Finanční komise toto schvaluje 23. dubna 1939. Vyučuje se v 1 třídě střídavě a to od začátku šk. r. 1939/40, poněvadž je po celý rok 55 dětí a Zemská školní rada povolila zřízení druhé třídy. Druhou třídu učí 3 neděle Julie Molíková, která po mnichovské události žila u rodičů v Bezkově. Od listopadu 1939 učila zde Marie Nevrklová z Mor. Budějovic a hospitoval zde býv. výpomocný učitel Bohumil Mrňa rodák z Citonic.

Finanční komise ještě zvýšila kostelníkův příjem na 800 Kčs ročně. Pro zajímavost je uvedeno, že vyházení 1 m struhy se honuje 8-10 Kčs.

Třetí říše přešla do války plánovitě a proto ihned zavedla přídělové hospodářství. Už 1. října 1939 byly vydávány potravinové lístky a předepisovány dodávkové povinnosti pro jednotlivé rolníky, které byly v Protektorátě vyšší než v Říši. Později byly zavedeny i šatenky a byl regulován i příděl obuvi. Po porážce Polska ještě v září 1939 a po obsazení východního Polska Rudou armádou trvala válka dál a bojovalo se na západní frontě s Francií a Anglií. Byla to chabá činnost bez elánu. Západ nebyl připraven a jej nemilé překvapení. Bylo proto nařízeno a kontrolováno v Protektorátě zatemnění. Všichni občané si museli opatřit černý papír a nějak zastínit, aby ani paprsek světla nepronikl ven. Byl zákaz jakýchkoli projevů, zákaz nošení odznaků mimo odznak NS(Národního souročenství), zákaz pořádání schůzí. V důsledku blokády Německa Anglií zmizela z trhu zrnková káva, čokoláda, kakao a čaj. Hospodářská škola, kam chodili žáci i z Bezkova, byla přeložena ze Znojma do Přímětic a tam měl být přeložen i poštovní úřad z Citonic. Obec jej udržela.

Činnost dosavadních stran prvé republiky ustala v prosinci 1938, kdy všechny politické strany vstoupili do jediné strany zvané Národní jednota. Po zřízení Protektorátu zanikla i národní jednota a český národ byl sjednocen v „Národním souročenství“ pod vedením státního presidenta dr. Emila Háchy. Ve zdejší obci vstoupili do NS všichni muži. Vedoucím byl jmenovám Jindřich Meduna, č. 23. Činnost NS měla ráz sociální a podpůrný. Byly vybírány příspěvky. V září 1939 byla provedena peněřitá sbírka v prosinci byly vybírány i obilí a peníze. Byli podporováni místní lidé, uprchlíci i sociálně slabí.

Počasí. Rok 1939 byl velmi deštivý a mokrý. Rolníci měli zatopeny sklepy. Zima byla tuhá. Na vánoce napadlo 10 cm sněhu. Pak uhodily mrazy až -24°C.

Úroda. Celková úroda byla průměrná. V písečné půdě byla lepší, zvláště bramborů bylo hojně. Krmná řepa tak veliká, že od té doby zde takových rozměrů po skoro 20 let nedosáhla. Obilí v drobných půdách polehlo a dalo slabý výtěžek. Podzim byl též vlhký a většina rolníků nemohla zasít ozim.

Záplava hrabošů. Hraboši se přes nepříznivé počasí tak rozmohli, že při chůzi po mezi nebo po poli se hemžili, když prchali před člověkem. Natropili hodně škod hlavně v jeteli a bramborách.

Včelařství. Deštivé počasí znemožnilo včelám snůšku v době květu ovocných stromů a bylo nutno včely v květnu přikrmovati, aby nezahynuly hladem. Rojů bylo dosti. Třetina včel nedala užitku. Dobré nevyrojené včelstvo dalo až 15 kg medu.