Rok 1952, čtvrtý rok Gottwaldovy pětiletky.
Původní lesy se po r. 1945 zvětšily o Háj, Skalku a Hájek. Majitelem byl řád Křížovníků s červenou hvězdou. Krajský národní výbor v Brně uvědomil nás, MNV Znojmo o rozhodnutí ministerstva zemědělství, že městu Znojmu přiděluje 602,79 ha a obci Bezkovu 28,55 ha lesní půdy Křížovníků. MNV bylo vyzváno k jejich předání rozhodlo: „MNV nehodlá v dohledné době zahájiti jednání o převodu lesního majetku lesním národním podnikům, pokud lesní správa neprojeví zájem.“ MNV Předání schválilo a bylo uskutečněno 8.10.
V r. 1952 byl příděl pro platy refrentů rozdělen takto: Předseda MNV 11 500 Kčs, Zemědělský referent 3500 Kčs, Vyživovací, technický atd. referent 3500 Kčs, Finanční referent 1000 Kčs, Školský referent 1000 Kčs
V březnu 1952 byla umístěna ve zdejší obci posádka. Rozšířila hřiště a zabrala k tomu účelu Štanclovo pole, patřící hájence. MNV mu chtěl dát náhradou z obecních. Nepřijal je. Vzali do nájmu pole od p. Františka Plačka, výměnkáře. Na cvičišti postavili dřevěnou konstrukci se šplhadly, žebříky, hrazdou, překážkami. Ke konci roku postavili rozhlednu v Háji. Ubytovali se na č. 71 po zemřlém Karlu Molíkovi, v hostinci, č. 41 si zřídili kuchyni a jídelnu. Pak se usadili v č. 11 zemřelého Josefa Brechty. Když byla do Bezkova přemístěna STS (státní traktorová stanice) z Mašovic po žních, byl vystěhován p. Karel Mahr, rolník č. 63 na č. 16 k Antonínu Hammrovi a č. 63 celé bylo zabráno pro vojenské účely, bylo opatřeno plotem a spojeno se sousedním č. 71. Kanceláře byly umístěny v domě č. 64, patřícím výměnkáři Janu Záděrovi, který zemřel v r. 1954.
Paní Habrová, jejíž muž si odpykával trest na svobodě, se vystěhovala na č.e 63 ke Karlu Mahrovi a po zabrání č. 63 k Stehlíkovi Václavovi na č. 18. Oznámila MNV, že zastavuje provozování hostinské živnosti. Bezkov zůstal bez hostince. Pokusy o otevření začaly v r. 1953 a v r. 1954 snad dojde k otevření. Okres má na otevření hostince zájem. V neděli chodí bezkovští občané částečně do hostince v Mašovicích, částečně v Citonicích.
Na schůzi MNV 1.7. navrhl předseda MNV Antonín Švéda, aby sňatková síň byla přemístěna do menší místnosti obecní kanceláře a aby větší místnost sňatkové síně byla změněna na kancelář. Ta totiž měla dříve dřevěnou přepážku a dala by se nyní změnit na dvě místnosti. Návrh byl schválen.
25. července bylo na schůzi pléna MNV jednáno o usnesení strany a vlády o upevnění a dalším rozvoji JZD. Bylo rozhodnuto, že členové MNV a členové strany navštíví každého zemědělce, aby jej získali pro založení JZD 3. typu. Akce byla provedena 27. července 1952. Je vidět, že vedení obce využívalo každé příležitosti, aby dosáhlo socializace Bezkova.
Dodávky v Bezkově byly rozepisovány podle pokynů strany a vlády, tj. třídně. Zemědělcům do 15 ha byl plánován výnos 15q z 1 ha. Zemědělcům nad 15 ha byl plánovaný výnos stanoven na 28 q z 1 ha.
2.5. MNV rozhodlo, že všichni zemědělci, kteří obhospodařují více než 15 ha orné půdy mají býti považováni za vesnické boháče. Přitom se do výměry započítávala nejen půda vlastní, nýbrž i propachtovaná a rovněž i půda v nuceném nájmu. Zemědělcům, kteří nesplnili dodávek v r. 1951 byly odepřeny šatenky. Některým byly zrušeny i „Listy pro domácnost“, podle nichž byly vydávány lístky. V r. 1952 jsou ještě vydávány potravinové lístky a šatenky.
Antonín Klika byl odsouzen k 10 letům vězení a soud vyřkl i ztrátu majetku. MNV jmenovalo Josefa Fraje č. 78 národním správcem nad jeho hospodářstvím. Později byl funkce zproštěn, poněvadž majetek Antonína Kliky byl prohlášen za národní majetek a byl rozdělen do nuceného nájmu, čímž se tato funkce stala zbytečnou.
Klika František č. 31 nedodal vajíčka. Byl odsouzen k pokutě 8000 Kčs.
Poněvadž nezaplatil, musel nastoupit náhradní trest 1 měsíc ve vězení. Karel
Molík č. 27 nezasel plánovanou výměru pšenicí. Byl pokutován 10 000 Kčs
a podal si žádost, aby mohl pokutu zaplatit z vázaného vkladu. MNV jeho
žádost doporučilo.
Matouš Klika, rolník č. 46, neměl včas nahlášeno 1 tele. Platil pokutu
20 000 Kčs. 10 000 chtěl platit z vázaného vkladu. Jeho žádost MNV nedoporučilo.
MNV hodnotil a často se zabýval prací obecního agronoma Jana Auera č.e 7 a zootechnika Bedřich Kuřítky č. 43.
Po ruském vzoru pronikal k nám „Děd Mráz“, hlavní postava vánoc sovětských dětí a sovětských výkladních skříní. Děd Mráz se stal už tak populárním, že koncem r. 1952 mohlo býti přikročeno k provedení akce „S Dědou Mrázem, vítáme rok 1953“. Kulturní náplň obstarali žáci národní školy.
27.5. se usneslo MNV. „Každý občan Bezkova je povinen odpracovati na zřizování vodní
nádrže 20 hodin. Kdo neodpracuje vše, zaplatí za 1 hodinu neodpracovanou
20 Kčs.“ Z Akce 5M (5 miliard státního rozpočtu na zvelebení měst a obcí) bylo
zajištěno v tomto roce 30 000 Kčs. Vyčerpáno bylo pouze 25 000 Kčs.
12. února 1952 na schůzi rady MNV bylo odhlasováno, že výbor vodního družstva
v Bezkově předá MNV veškerý písemný materiál, inventář a jmění.
V r. 1952 se narodilo ve zdejší obci 5 dětí (4 chlapci a 1 děvče) a zemřelo 5 osob (2 ženy, 1 děvče a 2 muži) Mezi muži byl dlouholetý obecní sluha, bubeník, sběrač mléka Antonín Švéda (Zvaný Šopík - pozn. web.)
Celkem bylo jmenováno v r. 1952 13 rolníků venkovskými boháči. V r. 1954 zůstali v Bezkově jen 4 venkovští boháči a sice Matouš Klika č. 46, Jaroslav Klika č. 28, Molík Karel č. 27 a Jan Pár č. 30. Ostatní byli vyňati z řad vesnických boháčů čili kulaků, jež představují třídní nepřátele dělnické třídy na venkově, nepřátele socializace, kterým podle zkušeností v SSSR a podle učení generalisima J.V.Stalina nelze věřit a tenkrát, když se tváří jako přátelé. Rolníci se bránili, když byli venkovskými boháči uznáni. Mělo to pro ně nemilé následky. Peníze za dodávky dostali vypláceny pouze v peněžních ústavech jen tenkrát, donesli-li potvrzení MNV a ONV o tom, že mají plánovaný stav dobytka a že mají zaplacenou požární pojistku. Za práce traktorové stanici platili o 30% víc než jiní rolníci. Selata, dodaná do družstva se jim nezapočítávala do kontingentu. Zabijačky jim nebyly povolovány. Na zřebné klisny nedostali obvyklého přídělu krmiva. Při rozpisu kontingentu se jim počítali jako třídnímu nepříteli vyšší výnosy. Hlavní nevýhody je potkaly v době výměny peněz v červnu 1953 při zavádění nové měny. Na osobu lze vyměniti 300 Kčs v poměru 1:5 a zbytek v poměru 1:50. kulaci měnili vše v poměru 1:50.