Čím začít v bouřlivém roce 1989? Na vesnici se do listopadu žilo ve starých vyjetých kolejích. Lidé na režim nadávali, když nedostali koupit zboží, které potřebovali, anebo museli na někeré věci vystát frontu. A ty byly poslední dobou stále častější. Začínalo být překvapením, když se některé nedostatkové zboží občas dalo běžně koupit. Nemyslím tím, že by nebyly základní potraviny, ale nedostatek se projevoval hlavně v průmyslovém zboží a ve stavebninách. Čile fungovalo úplatkářství. Aby se předešlo nezaměstnanosti, byly vytvářeny funkce a obory zcela zbytečné, takže v nadsazeném smyslu byli v mnoha podnicích dva administrativní pracovníci na jednoho dělníka. Ale i pracovní morálka dělníků je špatná, obzvlášť ve službách. Pracovní přestávky se prodlužují na hodiny a mnozí pracovnící se po obědě vůbec neobtěžují vrátit na své pracoviště. Je s podivem, že ekonomika celého státu ještě aspoň trochu funguje.
Ve velkých městech se začíná projevovat nespokojenost, na vesnicích je klid. Občané se poskromnu zůčastňují schůzí, ale i brigád.
Jen Český svaz žen je stále iniciatvní. Ženy s pílí jim vrozenou pečují o zeleň obce a o květinovou úpravu zahrádek. Chodí na brigádu do JZD, aby si vydělaly na zájezd, který se uskutečnil začátkem října do Pardubic. Byl to v předstihu zájezd na předvánoční nákup, ale i s výběrem zboží moc spokojenosti nebylo. Pro děti ženy připravily dětský den s různými soutěžemi, hrami, závody a také s občertvením.
Konec roku byl „sametový“, ovlivněn velkými společenskými změnami v naší vlasti. Na vesnicích se stále jen vyčkávalo, lidé nemohli změnám uvěřit a nejen z rozpaků, ale i ze zvědavosti četli noviny o nejnovějších událostech, sledovali rozhlas a hlavně televizní přenosy. Co se stalo? V Praze vypukla revoluce, která byla později nazývána sametovou, protože nepadl ani jeden výstřel, ba ani jedna výkadní skříň nebyla rozbitá. Jak to probíhalo?
V pátek 17. listopadu byla zorganizována maifestace studentů k 50. výročí tragických událostí roku 1939. Z Albertova přešel průvod studentů, profesorů a mnoha dalších lidí do středu města až na Národní třídu. Tam byl průvod zastaven kordónem policistů. Současně postupovala další pořádková jednotka „červené barety“ a demonstrantům odchod z národní třídy znemožnila. Při zákroku došlo k brutálnímu fyzickému napadení studentů a občanů příslušníky SNB. Kolem 150 studentů bylo v nemocničním ošetření, z nichž některým zůstaly následky na celý život. Vytváření monopolu názoru UV KSČ na to, co je a není socialistické, nepřiměřené reagování na přestavbové a demokratizační prosecy, neochota přehosnotit událost z let 1968 - 69 z pohledu nových podmínek, to vše vyvolávalo během roku ve společnosti napětí, které se projevovalo manifestacemi v hlavním městě, které se však podařilo potlačit. (leden, srpen). V listopadu však nespokojenost mladých lidí, studentů a umělců byla podpořena otevřeně občany hlavního města i okolí. Desetitisíce lidí se denně shromažďovali po 14. hod. na Václavském náměstí po 19. listopadu a požadovali odstoupení kompromitovaných představitelů starého režimu v čele s předsedou UV KSČ Miloušem Jakešem. V té době vzniklo Občanské fórum jako nepolitická organizace, která sjednotila všechny společenské síly, které už měly dost totalitního režimu a chtěly žít konečně svobodně. Tyto denní manifestace v Praze byly podporovány manifestacemi po celé republice, až se dosáhlo toho, že po složitých jednáních byla sestavena nová vláda národního porozumnění, která měla dovédst zemi ke svobodným volbám. Do konce roku 29.12. byl také zvolen nový prezident (po odstoupení Gustava Husáka) Václav Havel, spisovatel, dramatik, bojovník za dodržování lidských práv, demokracii, svobodu a pravdu. Těmito převratnými událostmi vykročila naše vlast do Nového roku, roku svobody, demokracie a volnosti, ale také překonání všech těžkostí.
| I. třída | 16 dětí | Učitelka Zdeňka Nováková, Eva Šedivá |
| II. třída | 19 dětí | Učitelka Olga Jurkoá, Anna Hotařová |
| III. Třída | 20 dětí | Učitelka Ivana Novotná, Jar. Grünwaldová |
Ředitelkou zůstává Anna Hotařová, v pololetí rozvázala pracovní poměr školnice pí. Freiová z Bezkova a na její místo nastoupila pí. Irena Kliková rovněž z Bezkova.
Besídku tentokrát pořádala mateřská škola v Mašovicích a to ku Dni dětí. Byla velice pěkná. O prázdninách byla vymalována celá budova a natřena okna.
Na místním národním výboře zůstává vše ve vyjetých kolejích, pravidelné schůze, kde se vše odkýve, ale nic se neřeší. Je těžké být předsedou, kdy není moc zájmů z řad občanů.
Narození: Potácel Jiří
Úmrtí: Plaček Josef č.p. 8, Klika Jaroslav č.p. 25
Sňatky
Frei Josef č.p. 9 + Pahrová Jarmila, Citonice 31
Brechta Josef č.p. 11 + Pytlíková Dana č.p. 30
Výskot Jaroslav č.p. 79 + Polachová Monika Znojmo, Slepičí trh 3
Přistěhování:
Švanda Pavel + Jaroslava + Kateřina + Jana na č.p. 63, z Lesné 94
Pečenka Miroslav + Hana + Monika + Miroslav na 4.p.69 z Hylralec 36
Freiová Ludmila č.p. 9 z Citonic
Výběra luděk č.p. 8 z Dyjíkovic 295
Odstěhování:
Molík Karel č.p. 57 do Znojma, Ant. Zápotockého 29
Timová Božena č.p. 74 do Znojma, Riegrova 20
Výskot Lumír č.p. 79 do Znojma, Leninova 79
Jednotné zemědělské družstvo „Stráž nad Dyjí“ letos hospodařilo prvním rokem pod vedením Ing. Rudolfem Hložkem. I když družstvo muselo překonat hodně překážek, přece výsledky hospodaření byly dobré a družstvo se umístilo mezi první v okrese. Rok 1989 patří mezi nejúspěšnější ve výrobě obilovin, hrachu a máku. U těchto plodin se družstvo dostalo na čelní místo na okrese. Průměrný hektarový výnos byl u obilovin 6,64 t, u hrachu 4,70 t, u máku 1,61 t.
Produkce rostlinné výroby dosáhla 94664000 Kč. S porovnáním s loňským rokem byl plán překročen o 61,8%. družstevníkům se podařilo zajistit dostatek kvalitního sena, horší to bylo u objemných krmiv (kukuřice na siláž), kde byly výnosy nižší pro nepříznivé klimatické podmínky. Příližné sucho koncem léta a na podzim.
Leden byl velmi teplý bez mrazu a bez sněhu. V únoru napadlo trochu sněhu, ale zase hned roztál, pole osýchala, takže koncem února se již pilně pracovalo na polích. Březen byl teplý, počasí příznivé, koncem března rozkvétaly meruňky. Bylo teplo, ale sucho. Duben se zachoval macešsky. Stačila jedna jedinná studená noc, aby na mnoha místech pomrzly květy, ořechy a vinohrady až na 80%. Vysoká násada plodů meruněk následkem prochlazení více jak polovinou popadala. Chladné počasí mělo vliv i na peckové ovoce (ryngle, švestky).
Květen byl suchý, teplý, slunečný. Koncem května přišly bouřky a přeháňky, které oblivňovaly ještě začátek června. Kolem 20. květka byly zralé již první třešně (májovky) a prvního června jahody. Po 12. červnu nastaly deště a bylo chladno. V červenci bylo půl měsíce slunečno, ale potom deštivo. Žně začaly brzo, v druhé polovině července, ale byly provázeny četnými přeháňkami a bouřkami. Až začátkem srpna se počasí ustálilo. Srpen byl slunečný, teplý a s četnými místními bouřkami. Léto pokračovalo i v září vysokými teplotami a občasným deštěm. Konec září byl však suchý a téměř celý říjen nepršelo. Teploty v říjnu dosahovaly letních hodnot. Někdy i 25°C i více. Až teprve začátkem listopadu přišly nepatrné přeháňky, ráno mlhy, které se někdy udržely i po celý den. Ve druhé polovině se počasí střídalo, slunečno, oblačno bez deště a občas noční mrazíky, ale poměrně teplo. Teprve 23. listopadu napadl první sněhový poprašek, který do druhého dne zmizel, ale byla to první předzvěst zimy. Noční teploty klesly až na -12°C. Sice příští dny byly mrazy mírnější, ale napadl nový poprašek sněhu a přišly další studené fujavice. Po 28. listopadu nastalo opět období mrazů, teploty klesaly pod -13°C.
Prosinec byl nadnormálně teplý, ale suchý. Střídaly se slabé mrazíky a slunečné dny. O vánocích bylo zataženo bez mrazů, ale i bez sněhu.
Dne 17. listopadu byla vidět na Znojmem a jeho okolím polární záře. Projevila se krátce před 10. hodinou večerní a trvala do půl jedenácté, kdy začala slábnout, až postupně zmizela. Projevila se jako 4 červené pruhy nad severním obzorem, které se zjasňovaly a rozšiřovaly. Během 15 minut se rozšíříly po celém obzoru. Jde o vzácný úkaz v naší zeměpisné šířce. Staší pamětníci říkají, že to věští válku, prý se objevila krátce před první sětovou válkou. Moje babička říká, že tenkráte z toho byla celá vesnice vyděšená. Záře se ukazovala po tři noci. Babička letos slavila 87 let.
Od poloviny prosince byly otevřeny hranice pro československé občany do sousedního Rakouska. Bezvizový styk. Protože českoslovenští občané mohli vyměnit pouze 500 Kč na osobu, za což obdrželi ? šilinků, rakouská vláda umožnila návštěvy galerií, muzeí a divadel československým občanům zdarma na předložení pasu. Že o výjezd mezi občany byl velký zájem, nemusím podotýkat.
Pozn. webmastera: Zájem byl až tak velký, že před hraničním přechodem Hatě se udělala několik kilometrů dlouhá kolona vozidel sahající až do Oblekovic.