V polovině roku se konaly volby a to 9. června 1990. Žádná velká agitace na vesnici nebyla. Lidé si také za 40 let vlády jedné strany odvykli na předvolební agitace a to tím, že jedni jsou příliž mladí a nemohou předvolební přípravy pamatovat a ti druzí, staří, si je pamatují jako mládež nebo děti. A ti, kteří by si svobodné volby mohli pamatovat, jsou příliž staří nebo už nežijí. Samotní organizátoři z okresních měst nemohli na všechno sami stačit ve městech, natož ještě na venkově. Další negativní stránka celých voleb byla, že do čela kandidátky byli navrženi kandidáti, které lid vůbec neznal, takže lid volil odhadem. Nejvíce hlasů v České republice, ale i v Bezkově získalo Občanské forum, hlavně proto, že to byla strana nepolitická, v jejimž čele stáli lidé, kteří si získali u lidu hodně sympatií v době sametové revoluce. O tuto popularitu se zasloužila hodně Československá televize.
Počet voličů: 146, vydáno obálek: 144, volební účast: 98,63%
| Název Strany | Federální shromáždění | Česká národní rada | |
| Směnovna národů | Směnovna lidu | ||
| Čs. strana socialistická | 1 | 0 | 0 |
| Svobodný blok | 2 | 2 | 1 |
| Občanské fórum | 45 | 39 | 46 |
| Všelid.dem.str.,Sdruž.pro rep | 1 | 1 | 0 |
| Komunistická strana Českoslov. | 29 | 26 | 25 |
| Spojenectví zeměděl.a venkova | 11 | 4 | 5 |
| Čs.demokratické fórum | 0 | 1 | 0 |
| Strana zelených | 3 | 4 | 5 |
| Hnutí čs.porozumění | 1 | 0 | - |
| Hnutí za sam.dem.-Sp.Mor.a Sl. | 23 | 33 | 31 |
| Sociální demokracie | 0 | 2 | 1 |
| Strana přátel piva | - | - | 2 |
| Křesťanská a demokratická unie | 27 | 32 | 27 |
Z tohoto přehledu vidíme jasnou převahu Občanského fora. Dále mezi sebou soupeřilo Hnutí za samospráv Moravy a Slezka, Křesťansko – demokratická unie a Komunistická strana československá. Tato posledně jmenovaná se přejnemovala na Komunistickou stranu Čech a Moravy. Do konce roku se na obci nic nezměnilo. Místní národní výbor úřadoval dál v čele s předsedou Josefem Švihálkem a sekretářkou paní Raškovou. Změny nastaly až od roku 1991 v důsledku voleb do obecního zastupitelstva. Tyto se konaly dne 24. listopadu 1990. Těmito volbami se rozpadlo sloučení čtyř obcí pod místním národním výborem v Mašovicích a každá z obcí si volila své Obecní zastupitelstvo a svého starostu. Ve všech obcích se podařilo sestavit kandidátku, jen v Podmolí ne. Tam se konaly volby až v náhradním termínu po Novém roce.
Svoji funkci převzal úřad od Nového roku 1991 a byl sestaven takto:
| František Klika č.p. 18 | starosta |
| Antonín Coufal č.p.28 | místostarosta |
| Kubák Josef č.p. 38 | zastupitel |
| Kuřítka Bedřich č.p. 43 | zastupitel |
| Motáček Jan st. č.p. 5 | zastupitel |
| Polášková Marie č.p. 4 | zastupitel |
| Potácel Jiří č.p. 50 | zastupitel |
Ředitelkou je nadále pí. Anna Hotařová. Rovněž školnice zůstává na svém místě. Besídku tentokrát pořádala škola v Bezkově ke dni dětí. Vystoupení bylo pěkné.
| I. třída | 17 dětí | uč. Grünwaldová, Pavlíčková |
| II. třída | 21 dětí | uč. Jurková, Hotařová |
| III. Třída | 21 dětí | už. Tevaltová, Čabalová |
Narození: Klempová Tereza, Frei Josef, Šťávová Lenka, Mališová Tereza
Úmrtí: Havlíková Marie č.p. 45 ročník 1905
Sňatky:
Pečenka Lubomír č.p. 69 + Streberová Eva, Sp. Nová Ves
Kučera Jaroslav č.p. 6 + Valášková Radka č.p. 83
Trojanová Irena č.p. 78 + Mališ Aleš, Karvinná
Jedličková Dana č.p. 80 + Výběra Luděk č.p. 80
Přistěhování:
Pečenka Lubomír č.p. 69 z Hybrálec 36
Výskot Lumír č.p. 79 + lenka + Fargaš Lukáš, Znojmo
Odstěhování:
Švanda pavel + jaroslava + Kateřina + Jana do Milíčovic
Mališová Irena + Tereza č.p. 78 do Karvinné – ochrová Lutyně 918
V tomto roce družstevníci naposled hospodařili ve velkém celku, ke kterému patřilo 13 vesnic. Koncem roku bylo svoláno několik členských schůzí, kde se rozhodovalo o budoucím hospodaření. Velká většina členů se vyjádřila k rozdělení velkého komplexu v menší družstva. Konečné rozhodnutí má se uskutečnit na výroční členské schůzi po Novém roce.
Hektarové výnosy hlavních plodin:
pšenice – 65,7 q
ječmen - 66 q
hrách – 45 q
cukrovka – 28,6 q
krmná řepa – 46 q
mák – 2 q
Začátek ledna byl teplý, potom nastaly mrazy, které však netrvaly dlouho. I v únoru byla mírná zima. Vždy napadlo sněhu, který však brzo roztál. Srážkově byl leden pod normálem, únor už byl lepší. Koncem února napadlo více sněhu. Březen byl teplý, již koncem března začaly kvést meruňky. Srážky byly průměrné. Zato koncem dubna byly plískanice a deště a velmi chladno s nočními mrazíky. Odkvetlé ovoce nastydlo a malé plody meruněk a broskví opadaly. Květen byl deštivý a teplý. Nejvlhčím měsícem v roce byl červen, kdy v jeho druhé polovině spadlo 96 mm szážek. Červenec již byl pod průměrem, zvláště jeho druhá polovina. Vlivem června to vypadalo, že se žně opozdí, ale již koncem července nastalo teplo a obilí rychle dozrálo, takže nastaly žně. Počasí plně přálo zemědělcům při sklizni obilí. Srpen byl velice teplý a suchý, v druhé jeho polovině již všichni vyhlíželi na oblohu, neojeví-li se mráček s bouřkou. Toto teplé a suché počasí vydrželo až do poloviny září, kdy sice napršelo, ale na tak vyprahlou zem to bylo málo. Žíjen byl krásný a teplý, typické babí léto. Teprve na samém konci přišly dosti silné první mrazy, kdy příroda pomrzla. Tato studená vlna potrvala asi do poloviny listopadu. Bylo vlhko a sychravo. Prosinec už byl zase mírný s nepatrnými srážkami. Vánoce byly doslova na blátě a tmavé. Jsem zvědava, zda se vyplní staré české přísloví: Vánoce na vlátě, vělikonoce na ledě. Tmavé vánoce, světlé stodoly.
Na začátek července bylo ohlášeno státem zvýšení cen potravin. Již do poloviny června skupovali občané potraviny, hlavně potraviny s delší trvanlivostí jako cukr, mouku atd. Začátkem července byl obchod téměř prázdný. Ceny byly zvýšeny téměř v průměru asi o 50%. Např. cukr krystal ze 7,30 na 10-11,- Kč, máslo z 10,- Kč na 15,- Kč, chléb veka 1,5 kg ze 4,20 Kč na 6,30 Kč. Tímto uplatněním byly odbourány z větší části státní dotace. Zvýšení cen nastalo hlavně kvůli cizincům, kteří u nás nakupovali velmi lacino. V tomto roce byl na začátku kurs šilinku 1:3,20 Kč, v létě potom 2,60 Kč. Aby občané tak nepocítili toto zvýšení, dostal každý občan tzv. vyrovnávací příspěvek 140 Kč měsíčně. V srpnu nastalo také zvýšení ceny benzínu z 12 Kč na 16 Kč. Tato opatření nastala tím že náš stát dostával nepravidelné dodávky ropy ze Sovětského svazu a celosvětově stouply ceny ropy v důsledku srpnového přepadení Kuvajtu Irákem.